...Jsme ze stejné látky z jaké jsou sny a naše malé bytí obklopuje snění. Jsme jako stíny vržené zpět do reality. Duše uzamčené v cizím těle. Odrazy skutečnosti v nekonečnu ...

Listopad 2007

na hodinu češtiny ...

28. listopadu 2007 v 20:00 | Dae |  Povídky a úvahy

Bajka o zajíčkovi, vráně a lišce

Malý zajíček si vyšel na procházku a cestou potkal vránu. Vrána si klidně seděla vysoko na větvi a nic nedělala.
"Vráno…" povídá zajíček. "Já ti tak závidím. Celý den sedíš a nic neděláš. Taky bych chtěl takhle sedět."
"Tak si přisedni…" povídá vrána a ukázala na větev pod sebou. Zajíček na ni tedy vyskočil.
A tak seděli spolu a nic nedělali.
Jednoho dne šla kolem liška. Uviděla zajíčka, vyskočila na strom a sežrala ho.
Ponaučení : Když nechcete nic dělat, musíte sedět hodně vysoko.

Napsáno a nevyřčeno...

26. listopadu 2007 v 19:00 | Dae |  Povídky a úvahy
Snášet žal, i když zoufá naděje, odpouštět bezpráví, ač kruté je, vzdorovat moci, i když zdrtit chce. Milovat, trpět, nežli z rozvalin naděje stvoří nový velký čin, zůstat svůj, nekát se a nechvět se.
Titáne, k tvé slávě být jek ty, svobodný, krásný, radostný.
V tom je moc, život, štěstí, vítězství.

(P.B. Shelley)


Jen tak si hoden svobody a žití,
když rveš se o ně den co den.
...

(J.W. von Goethe)
další pod perexem

Nuda v Brně, ale i v Praze...

21. listopadu 2007 v 19:09 | Dae |  A co víc, vše a nic
********************************************************************************
Že je Brno periferie...to už jsem tu dávno napsala.
Avšak že i Praha se nazývá tímto skvostným slůvkem, tak to jsem se dozvěděla poměrně nedávno...
Kdo by to byl řek, Brňáci si o nás myslí totéž co mi o nich. Sice nevím, jak že na to přišli...*zamyšleně hledí do stropu porovnávaje Prahu a Brno*, každopádně si to však o nás myslí ... také myslí XD

Praha je nepopiratelně větším, bohatším, hezčím a zalidněnějším městem než třeba právě Brno.
I přesto jsem v tramvaji, cestou do školy (to znamená v brzkých ranních hodinách), "zaslechla" rozhovor dvou dívek. Bavily se o tom, že je Praha hrozivá...že nevědí co na ní všichni "maj"....a že naproti jejich Brnu je Praha periferie!!!

Tak mě napadá, zda tyto dvě dívenky vědí, jakým že sluvkem odívají naši Prahu XD
Rozhodně jim však musím poděkovat. A to za vytrhnutí z nudy. Až do Štěpánské (kde vystupuji z MHD) jsem měla koho poslouchat a o čem přemýšlet =D
Alespoň v něčem jsou si tato města podobná...nuda je všude


********************************************************************************


Moje patlaniny XD

18. listopadu 2007 v 4:08 Obrázky a tomu podobné

Moje patlaniny XD

Tak jsem se nudila a kreslila si XD (musím připustit, že převážně ve škole, a nebo v tramvaji).........no a tohle je výsledek...moc se nezděste XD
(Vampiress´s ruby eye) nebo tak nějak XD
Několik jich je kreslených podle předlohy, no a u některých jsem to riskla a nakreslila jsem taky něco svýho XD

Přátelé???

15. listopadu 2007 v 4:08 | Dae |  A co víc, vše a nic

&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@


Jsem uprostřed hlubokého lesa. Jsem tu sama, ztracená ve svých myšlenkách. Sama tu teď brečím a vzpomínám…
Chtěla jsem být přece svobodná, volná… teď se mi to splnilo. Ale já jsem až teď zjistila, že tohle nechci. Chci být sice volná a nespoutaná, ale na co mi to bude, když nebudu mít nikoho, kdo by při mně pořád stál a pobízel mě dál a dál?
Často mi od mých kamarádů chodily e-maily typu < vzpomeň si na nás a zjistíš, že máš kolem sebe spoustu přátel, kteří ti budou vždycky oporou >. Všechny ty maily byly sice moc pěkné, a já jim dokonce uvěřila, ale řekněte si sami . . .
Když vám bude nejhůř, kolik lidí si toho všimne, přijde za vámi do toho hlubokého lesa klidně i ve tmě, podá vám svou pomocnou ruku a vyvede vás z toho lesa ven?
Pevně doufám, že jich máte víc jak já…

&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&@&


Zabiji profesorku Zsv !!!

13. listopadu 2007 v 15:26 | Dae |  A co víc, vše a nic
Zabiji učitele Janderu! Až do čtvrté třídy jsem obstojně ráčkoval....
(Cimrman, Záskok)


Dnešní Zsv (za**aný společenský vědy) mi, jako každý týden, pěkně hejblo žlučí...
Paní profesorka by potřebovala doučování, co se cizích slov týče ( synonimum = asociace ...urbanizace = celosvětové přelidnění ....to může vymyslet jen debil )
Paní profesorka má naprosto zcestné představy ( "Myslím si, že pár z vás by snad mohlo znát...no já nevím....ale asi ano, ostatně jste již dost staří. Viděl tedy někdo z vás už nějaký horor?" )

No a nakonec dnešek (To totiž byla asi ta nejhorší hodina)
cituji : "Člověk samozdřejmě není zvíře, že. To víme všichni. Člověk má pouze něco jako pudy, což je potřeba jídla/pití a spánku. No a tyto "pudy" jsou to jediné, co by se dalo snad nazvat lehce zvířecím..."konec citace.
Tak toto byla reakce na prohlášení : "Člověk je zvíře. Potřebuje přírodu."

Závěrem je, že se z toho asi brzičko zblázním .... nebo si rovnou hodím mašli XD

Pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa pa

Edward Elric and Alphonse Elric

12. listopadu 2007 v 20:02 | Dae |  Anime

Edward Elric

starší, aktivnější, odhodlanější a nejspíš i talentovanější z obou bratrů. A taky agresivnější, mimochodem. Vždycky ho dopálí, když mu někdo říká "prcek", a nebo když za slavného Fullmetala, nejmladšího Státního Alchymistu v zemi, považují jeho bratra, kterému ovšem tato přezdívka sedí mnohem líp uvážímeli, že je vlastně dvoumetrovým chodícím brněním.

Čaroděj

12. listopadu 2007 v 15:26 | Dae |  Povídky a úvahy
Sedím u počítače a strašně se nudím ( už zase )

Za okny už začínají pomalu poletovat vločky sněhu. Listí se již jen povaluje na silnicích a tvoří tak nevíznamné překážky pro jedoucí auta.

Obloha je šedá a nevírazná. Jakoby prachem zašlé zrcadlo.

Vzhledem k tomu, že mám okno v pokojíčku otočené na sever, severo-západ, mám tu, přesto že sluníčko svítí, celkem dost šero .....

Chce se mi spát =( *zívá o-sto-šest (no to je slovo)*

Zazvonil budík v jednom malé domečku v jednom malém městě. Kouzelník se probudil. Zívl a ospale máchl rukou směrem k budíku. Třísk!
"Sakra," procedil skrz zuby a podíval se na rozbitý hrnek, "vedle."
Znovu máchl ospale, a nyní také lehce rozčileně, směrem k budíku. Bác! Crrr. Kouzelník vyskočil z postele, popadl shozený budík a už ne ospale, nýbrž rozčileně a netrpělivě vypnul budík ručně.
Kouzelník se v županu dopotácel do jídelny. Zasedl za stůl a protáhl se.
"Zataženo," prolítlo mu hlavou, když pohlédl do okna. "Teplo," napadlo ho potom a pak okamžitě následovalo: "Čaj!" Protáhle máchl pravou rukou. Hrnek. Švihl levou rukou. Čaj v hrnku. "Hm. Výborně, dneska jsem se trefil. Čaj je v hrnku," pronesl spokojeně a dodal s úsměvem: "Ne na ubruse, jak včera." Vzal hrnek pravou rukou za ucho a levou si jej přidržel. Slastně přivřel oči, když teplo hrnku přešlo do rukou. Pomalu nesl čaj k ústům a vychutnával si ten příjemný začátek sobotního rána. Úplně zapomněl na budík. Usrkl čaje. Polkl. "Fuj!" zašklebil se, "zase jsem zapomněl!" Kouzelník položil čaj a zamyslel se. Po pár vteřinách si vzpomněl na ty správné pohyby. Podíval se na hrnek, luskl pravou rukou, pak levou a pak dvakrát pravou. Nad hrnkem se objevily dvě kostky cukru. Kouzelník se znovu usmál. A kostky spadly do čaje. Horký čaj vyšplíchl. Kouzelník jen taktak uhnul rukou.
"Chacha! Vedle!" zasmál se spokojeně. Naklonil se nad čaj. Vždycky ho fascinovaly rozpouštějící se kostky cukru. Chvíli sledoval, jak se cukr pomalu smíchává s čajem a představoval si, jak čaj sládna a sládne. Pak ho to omrzelo a zakroužil prstem nad hrnkem. V hrnku se utvořil vír. Chvíli ho pozoroval. Když se cukr rozpustil, popadl čaj jako minule, ale už si to tolik nevychutnával. Pomalu a klidně vypil čaj, aniž by se obtěžoval myslet na cokoliv jiného.
Kouzelník mávl rukou a prázdný hrnek zmizel. "Snídaně," pomyslil si a pohlédl směrem ke kuchyňské lince. "Ne," problesklo mu hlavou, "nemám hlad." Obrátil svoji pozornost na okno. Pohlédl na zataženou oblohu. Usmál se. "Krásné," napadlo ho a rozběhl se do ložnice. Shodil ze sebe župan a kostkované tmavě modré pyžamo. Oblékl si lehké oblečení a vyrazil. Zarazil se. "Podzim!" Vrátil se zpátky a hodil na sebe svetr a teplou bundu. Za chvíli stál už obutý přede dveřmi. Ujistil se, že má klíče a otevřel dveře. Vykročil ven. Zavřel a rozhlédl se. Usmál se. Nadechl se čerstvého ranního vzdoušku. Znovu se usmál. A vykročil. Kam? Ani on to neví. On jen bloudí v myšlenkách. Tak jako každý den. Je šťastný. A to mu stačí.

Jdu spát .....

XD Přeji dobrou noc XD

Duševní centrifuga

5. listopadu 2007 v 15:23 | Dae |  Povídky a úvahy
&&&
Otupělá mysl, prázdná duše a hlava plná otázek, tak tohle je má dnešní nálada, do které jsem se probudila. Co je příčinou .... musím do školy !
Vzdělanci tomu říkají - deprese, já - duše na centrifuze.
Asi nechápete, proč člověk v depresi píše a přenáší jí i na ostatní??
No, protože je sdílný a chce vás varovat, abyste duši nenechávali na centrifuze moc dlouho, jinak se jí udělá špatně a zamotá se jí hlava.
To si potom nepřejte vidět a hlavně cítit tu bolest, kterou duše vnímá. Je otřesená, někdy má i výpadky paměti a často si něco přimyslí a tím nevědomky ubližuje dalším duším, které ten den daly přednost řetízáku a jsou spokojené.
Spokojenost, klid, vyvážená mysl, láska --- tyto slovní léky vůbec duši nepodávejte, bude jí ještě hůře, protože si nepamatuje, že něco takového kdy měla a má; to víte, amnézie se dostavuje.
Kdybyste přeci jen chtěli dát této nešťastnici první pomoc, začněte jí vyprávět, kdo se má hůř - že lidé trpí hladomorem , někdo nemá přátele,atd.
Tímhle jí můžete trošku ulehčit, ale zase jí nepředávkujte, pak by jí sice přešla amnézie, ale přišlo by sebeobviňování, že nemyslí na druhé a z té nenávisti sama k sobě by si šla dát na centrifugu prodlouženou jízdu.
Nejlepší je najít si místo, kam pouť vůbec nejezdí, žádná centrifuga, žádné starosti, výčitky a nic tomu podobného, ale kde takové místo najdete?!
To víte, není to lehké, uchránit svou duši před centrifugou a pak ji z ní dostat, ale každá správná a dospělá duše si dřív nebo později musí koupit na tuto obávanou atrakci lístek.
&&&

V čem je čokoláda lepší jak muž ...

4. listopadu 2007 v 17:56 | ...

ČOKOLÁDA vs. MUŽ


1)čokoláda se především velmi snadno sežene
2)čokoláda uspokojí i když je měkká
3)po čokoládě neotěhotníte
4)čokoládu můžete jíst bez problémů i za jízdy autem
5)čokoládu můžete ochutnávat i za přítomnosti maminky
6)čokolády můžeš mít tolik, kolik jen chceš
7)na čokoládu nejsi nikdy příliš mladá ani stará
8)čokoláda může ležet na psacím stole, aniž by rozčilovala kolegy
9)s čokoládou neprobudíte sousedy
10)čokoládu nemusíte mýt, než ji začnete jíst
11)pojídání čokolády trvá tak dlouho, jak chcete
12)čokoládě nemusíte říkat jak byla dobrá
13)u čokolády je velikost lhostejná, protože je skvělá vždycky.

( zdroj : Liter.cz - Aluna )

Jsem nemocná ß( / část II.

2. listopadu 2007 v 17:06 | Dae |  Povídky a úvahy
{ první část jsem hodila do článků ........... stejně na sebe nenavazují, takže je to vlastně jedno XD }
Tak, pokračujeme v krasojízdě XD
......

Hluboko dole pod zemí, tam, kam se šťastné srdce nikdy neodváží, živořil vychrtlý mladík.
Bez přátel a bez zábavy. Nikdy nepoznal světlo světa a srdečný smích svých bližních. Narodil se a nevěděl komu, byl sám a nevěděl, co je to samota. Děsil se života na povrchu, nevěděl, že existují krásnější věci než špína a prach podzemních cest. Přes svojí prázdnost duše se mu v jeho díře líbilo, jídla měl dost a myslel si, že mu už nic nechybí. Chybělo, společnost jiného tvora, ale nikdy ho nenapadlo, že není na celém světě jen on.
Nechápu jak se mohl odvážit přiblížit se k tomu světlému bodu kdesi nahoře, tomu čeho se tak bál. Bál se ho víc než vlastní smrti, ale přesto se k němu doplazil. Stál tam a koukal, koukal na nebe. Ale co bylo pro něj nebe? Něco neuvěřitelného, něco krásného a především neznámého. Lekl se, když uviděl, jak po něm pluje tmavý povlak.
"Áh,co je to?" Ale kdo mu měl odpovědět? Rychle zalezl do díry. Tak hluboko a rychle, aby se TOHO nebál. Třásl se, ale poprvé přišel na myšlenku, že by mohlo být něco živého. Čím víc o tom přemýšlel, tím víc to chtěl vidět znovu. Pomalu se šplhal vzhůru, pevně rozhodnut, že se s tím tvorem tam nahoře seznámí. Chudák, nikdo by mu tehdy nevysvětlil, že to není možné, dostat se k mraku. Tohle rozhodnutí ho však přimělo odplížit se blíž k otvoru.
Světlo mu zaplnilo oči, musel je zavřít,jediné světlo, které kdy viděl, bylo to z malého otvoru, to tolik neštípalo. Usadil se kousek od okraje k svému doupěti. Klepal se, tentokrát ne strachem, ale vzrušením. Pořád ještě ho lákalo se seznámit s tím tmavým beztvarým. Byl to souboj, souboj mezi ním a jeho víčky, netušil, co ho čeká. Myslel si, že když nechá oči zavřené, skryje se před tím. Jenomže on vyhrál. Víčka se mu rozevírala snad celá staletí.
Konečně viděl. Viděl a jeho srdíčko se zalilo štěstím, bušilo tak rychle.
Strom, věkovitý a ohromný. Vypadal jako mrtvý.
Vysoká zelenavá stébla trávy. To bylo vše, jen Strom a louka až za obzor. Jenže to bylo něco jiného než tma podzemních chodeb a hlína, v které do dneška žil. Tráva ho zaujala. Pídil se k ní a z dálky k jeho uším doléhaly veselé písničky.Táhli ho,vábili ho a dovedli až k sobě. A pak utichly, a svět se změnil. Stál uprostřed lesa. Náhle pochopil koloběh života, pochopil osud a uviděl budoucnost prolnutou s minulostí. Pochopil kým je a co a kdo po něm chce …

Tak, snad jste to přežili ve zdraví (o tom sice dost pochybuji, ale to je jedno) ........

Jsem nemocná ß( / část I.

2. listopadu 2007 v 10:58 | Dae |  Povídky a úvahy

Ahojky, ahojky....

Jsem nemocná a děsně se nudím.
Nemám co dělat.
  1. Do školy se mi učit nechce....ono ani není co XD
  2. Kreslení mi bylo zatrhnuto.....příliš vysoká spotřeba papíru
  3. No a knižky už jsem taky přelouskala uplně všechny...je fakt, že matinka má nějaký "dívčí romány", ale to není muj šálek kávy =D
Takže, když se to vezme kolem a kolem, vlastně jen ležím v postýlce a koukám se do zdi.....
(Případně, a to častěji, sedím u počítače)
No, tak abych se už konečně dostala k meritu věci. Sedím takhle u počítače ........

..................
Od smrti krále Serise se království velmi změnilo.Během patnácti set let se dříve uctívaní mágové stali téměř lovnou zvěří. Jen někteří vyvolení směli žít mezi lidmi a ti byli hlídáni a trestáni za jakékoli porušení pravidel. Ti zbylí měli na výběr - buď vstoupí do služeb královské gardy jako inkvizitoři nebo budou ( často i s celou rodinou ) deportováni na ostrov západně od Orodeonu, hlavního města království.
pokračování je dole XD

All Hallows Evening

1. listopadu 2007 v 0:00 | Dae
Halloween ....svátek všech svatých .....noc, kdy mrtví vstávají z hrobů
a než zvíš, jsou k tobě blíž,...má milá - nic se nebojíš ???

Halloween je svátek slavený, 31. října, většinou dětmi, které se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu se slavným pořekadlem Trick or treat (Koledu nebo Vám něco provedu) a "koledují" sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky-mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Irsku, Velké Británii ...
Trick or treat give us something good to eat!
If you don´t we don´t care we will pull down your underwear!
Původní název byl Hallowe'en - zkratka z anglického All-hallow-even ( PředvečerVšech Svatých ), Halloween je původně pohanským (keltským) svátkem Samhain - pohanský nový rok (začátek zimy). Podle legend se v tento den vracejí duše nazpět k domovům, kde dříve žily.
K Halloweenu neodmyslitelně patří vyřezávaná dýně ( jack-o´-lantern )
Tento symbol pochází z Irska. Podle legendy byl Jack (vůbec netušim, kdo že to byl) vyloučen z Nebeb i z Pekla. A odsoudili ho k věčnému putování po Zemi, přičemž si na cestu svítil lucernou.
Je to dost podobný bezhlavému jezdci, ale že by si na cestu svítil vlastní hlavou ....no nevim XD