...Jsme ze stejné látky z jaké jsou sny a naše malé bytí obklopuje snění. Jsme jako stíny vržené zpět do reality. Duše uzamčené v cizím těle. Odrazy skutečnosti v nekonečnu ...

Čaroděj

12. listopadu 2007 v 15:26 | Dae |  Povídky a úvahy
Sedím u počítače a strašně se nudím ( už zase )

Za okny už začínají pomalu poletovat vločky sněhu. Listí se již jen povaluje na silnicích a tvoří tak nevíznamné překážky pro jedoucí auta.

Obloha je šedá a nevírazná. Jakoby prachem zašlé zrcadlo.

Vzhledem k tomu, že mám okno v pokojíčku otočené na sever, severo-západ, mám tu, přesto že sluníčko svítí, celkem dost šero .....

Chce se mi spát =( *zívá o-sto-šest (no to je slovo)*

Zazvonil budík v jednom malé domečku v jednom malém městě. Kouzelník se probudil. Zívl a ospale máchl rukou směrem k budíku. Třísk!
"Sakra," procedil skrz zuby a podíval se na rozbitý hrnek, "vedle."
Znovu máchl ospale, a nyní také lehce rozčileně, směrem k budíku. Bác! Crrr. Kouzelník vyskočil z postele, popadl shozený budík a už ne ospale, nýbrž rozčileně a netrpělivě vypnul budík ručně.
Kouzelník se v županu dopotácel do jídelny. Zasedl za stůl a protáhl se.
"Zataženo," prolítlo mu hlavou, když pohlédl do okna. "Teplo," napadlo ho potom a pak okamžitě následovalo: "Čaj!" Protáhle máchl pravou rukou. Hrnek. Švihl levou rukou. Čaj v hrnku. "Hm. Výborně, dneska jsem se trefil. Čaj je v hrnku," pronesl spokojeně a dodal s úsměvem: "Ne na ubruse, jak včera." Vzal hrnek pravou rukou za ucho a levou si jej přidržel. Slastně přivřel oči, když teplo hrnku přešlo do rukou. Pomalu nesl čaj k ústům a vychutnával si ten příjemný začátek sobotního rána. Úplně zapomněl na budík. Usrkl čaje. Polkl. "Fuj!" zašklebil se, "zase jsem zapomněl!" Kouzelník položil čaj a zamyslel se. Po pár vteřinách si vzpomněl na ty správné pohyby. Podíval se na hrnek, luskl pravou rukou, pak levou a pak dvakrát pravou. Nad hrnkem se objevily dvě kostky cukru. Kouzelník se znovu usmál. A kostky spadly do čaje. Horký čaj vyšplíchl. Kouzelník jen taktak uhnul rukou.
"Chacha! Vedle!" zasmál se spokojeně. Naklonil se nad čaj. Vždycky ho fascinovaly rozpouštějící se kostky cukru. Chvíli sledoval, jak se cukr pomalu smíchává s čajem a představoval si, jak čaj sládna a sládne. Pak ho to omrzelo a zakroužil prstem nad hrnkem. V hrnku se utvořil vír. Chvíli ho pozoroval. Když se cukr rozpustil, popadl čaj jako minule, ale už si to tolik nevychutnával. Pomalu a klidně vypil čaj, aniž by se obtěžoval myslet na cokoliv jiného.
Kouzelník mávl rukou a prázdný hrnek zmizel. "Snídaně," pomyslil si a pohlédl směrem ke kuchyňské lince. "Ne," problesklo mu hlavou, "nemám hlad." Obrátil svoji pozornost na okno. Pohlédl na zataženou oblohu. Usmál se. "Krásné," napadlo ho a rozběhl se do ložnice. Shodil ze sebe župan a kostkované tmavě modré pyžamo. Oblékl si lehké oblečení a vyrazil. Zarazil se. "Podzim!" Vrátil se zpátky a hodil na sebe svetr a teplou bundu. Za chvíli stál už obutý přede dveřmi. Ujistil se, že má klíče a otevřel dveře. Vykročil ven. Zavřel a rozhlédl se. Usmál se. Nadechl se čerstvého ranního vzdoušku. Znovu se usmál. A vykročil. Kam? Ani on to neví. On jen bloudí v myšlenkách. Tak jako každý den. Je šťastný. A to mu stačí.

Jdu spát .....

XD Přeji dobrou noc XD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ejmy ejmy | 29. prosince 2007 v 1:17 | Reagovat

moc pekny...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama