...Jsme ze stejné látky z jaké jsou sny a naše malé bytí obklopuje snění. Jsme jako stíny vržené zpět do reality. Duše uzamčené v cizím těle. Odrazy skutečnosti v nekonečnu ...

na hodinu češtiny ...

28. listopadu 2007 v 20:00 | Dae |  Povídky a úvahy

Bajka o zajíčkovi, vráně a lišce

Malý zajíček si vyšel na procházku a cestou potkal vránu. Vrána si klidně seděla vysoko na větvi a nic nedělala.
"Vráno…" povídá zajíček. "Já ti tak závidím. Celý den sedíš a nic neděláš. Taky bych chtěl takhle sedět."
"Tak si přisedni…" povídá vrána a ukázala na větev pod sebou. Zajíček na ni tedy vyskočil.
A tak seděli spolu a nic nedělali.
Jednoho dne šla kolem liška. Uviděla zajíčka, vyskočila na strom a sežrala ho.
Ponaučení : Když nechcete nic dělat, musíte sedět hodně vysoko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama